Národní přírodní památka Velký Roudný

Velký RoudnýGeomorfologicky nejvýznamnější a nejzachovalejší stratovulkán Českého masivu ležící jihovýchodně od obce Roudno v Nízkém Jeseníku. Sopečný kužel o výšce kolem 150 m je cenný zejména svou zachovalostí. Krajinný celek dotvářejí zachovalé agrární antropogenní útvary - množství kamenných valů, agrárních hald a mezí. Pokryv hornin vulkanického původu zaujímá plochu téměř 9 km2. Podstatná část leží uvnitř chráněného území.

 

Katastrální území Nadmořská výška Výměra Vyhlášeno
Roudno 640-780 m 81,00 ha 1966

Na vrcholu Velkého Roudného je od roku 1933 kamenná kaple (rekonstruována v roce 1998), k ní vede ze severní strany křížová cesta. V roce 2007 otevřela obec Roudno na vrcholu dřevěnou rozhlednu, ze které je mimo jiné k vidění panorama nejvyšších vrcholů Hrubého i Nízkého Jeseníku, Venušina sopka, Slezská Harta, ale i  Krnovsko, Opavsko nebo Oderské vrchy.

Rozhledna na Velkém RoudnémKaple na Velkém Roudném

Historická fotografie Velkého Roudného

Geologie

Velký Roudný (780,1 m n. m.) je typickým stratovulkánem (smíšenou sopkou). V jeho stavbě se střídají produkty efuzivní (výlevné) a explozivní vulkanické činnosti, tj. lávy a vulkanoklastika. Ve vrcholové části kuželu jsou ve výchozech odkryty čedičové horniny sopouchu, zejména s fialově šedou, silně pórovitou lávou, vzácněji se sopouchovou brekcií. Jsou též zachovány k západu a k severu směřující počáteční úseky lávových proudů, tvořené kompaktním čedičem přecházejícím do porézních láv s balvanitým rozpadem. Úbočí stratovulkánu jsou pokryta vulkanoklastickými vyvrženinami - tufy - které jsou odkryty v několika malých lomech. Hřbet, směřující od vrcholu severoseverozápadním směrem, je patrně pozůstatek parazitického kuželu.
K vulkánu náležejí čtyři výrazné lávové proudy, které přesahuji hranice chráněného území. Směrem k severu míří krátký proud Mlýna Roudná (délka 0,7 km, mocnost 15 m), k severovýchodu proud Heroldova Mlýna o délce 1,3 km a mocnosti 30 m. Nejdelší, přes 5 km dlouhý, je proud Chřibského lesa, směřující na východ ke Slezské Hartě. Má složitější stavbu pocházející z nejméně dvou oddělených výlevů, dosahuje mocnosti přes 50 m a zčásti vyplňuje bývalé koryto Moravice.
Ještě složitější a nedostatečně prozkoumanou stavbu (zahrnující polohy vulkanoklastik) má k jihovýchodu vybíhající hřbet, nazývaný proud Černého lesa. Nelze vyloučit, že se jedná o starší vulkanické centrum sopky Výlevné čedičové horniny jednotlivých proudů mají poněkud odlišné petrografické složení. Náležejí do asociace alkalický olivinický čedič - nefelinický bazanit - olivinický nefelinit -limburgit. Magma ke svému výstupu využilo oslabené zóny na křížení zlomů severozápadního-jihovýchodního směru a šternbersko-hornobenešovské zóny, která je úzkým, tektonicky stlačeným pásmem devonských sedimentů a vulkanitů v kulmské formaci hornobenešovského souvrství.
Radiometricky zjištěné stáří čedičů prokázalo několik fází aktivity vulkánu v období spodního pleistocénu. Stáří vzorku odebraného z „proudu" Černého lesa činí cca 2,5 miliónu let, zatímco u vzorku z proudu Chřibského lesa jen 1,4 miliónu let.
Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní, na sutích se místy vyvinul ranker suťový.

Velký (780 m n. m.) a Malý Roudný (771 m n. m.)Velký Roudný s typickými kamenicemiVýhled z Velkého Roudného na Velkou kotlinu a Praděd

Květena

Přestože se v posledních desetiletích způsoby zemědělského obhospodařování pozemků na svazích Velkého Roudného vícekrát změnily a některé části byly postupně opouštěny a zarůstaly náletovými dřevinami, zachoval se na velké a celistvé ploše komplex druhově pestrých mezofilních luk, jaký nemá v okolí obdoby. Z fytocenologického hlediska se jedná o společenstva svazu Arrhenatherion, porostotvornými druhy jsou vysoké trávy - ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a srha laločnatá (Dactylis glomerata), hojná je lipnice luční (Poa pratensis) a kostřava červená (Festuca rubra). Na obnažených čedičových tufech malého opuštěného lomu na jižním svahu a na čedičových výchozech nad tímto lomem se objevuje řada teplomilnějších druhů, např. chrpa čekánek (Colymbada scabiosa), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), rmen barvířský (Cota tinctoria), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), mochna přímá (Potentilla recta), rozchodník tenkolistý (Sedum boloniense), pamětník rolní (Acinos arvensis), pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), kontryhel sivý (Alchemilla glaucescens), úročník bolhoj (Anthylis vulneraria), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus) aj. Systém souběžných, dřevinami hustě zarostlých mezí tvoří na Velkém Roudném především na jeho jižních, jihozápadních a jihovýchodních svazích výrazný krajinný útvar. Kromě dominantní lísky obecné (Corylus avellana) a běžných autochtonních dřevin roste na těchto mezích řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica).
Z původních lipových bučin a eutrofních suťových lesů podsvazu Eu-Fagenion (asociace Tilio cordatae-Fagetum) a svazu Tilio-Acerion na severních svazích se dochovaly pouze fragmenty, zůstaly ovšem kromě buků, lip, klenů, jasanů a jilmů také některé druhy křovinného a bylinného patra těchto společenstev, např. česnek medvědí (Allium ursinum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), srstka angrešt (Ribes uvacrispa), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vraní oko čtyřlisté (Paus quadrifolia), kokořík mnohokvětý (Polygonatum mulriflorum) kokořík přeslenatý (P. verticillatum). V suťových lesích na skalních výchozech čedičových tufů pod vrcholem se daří početné populaci rybízu alpínského (Ribes alpinum).

Zvířena

Velmi heterogenní území s řadou biotopů. K druhově nejcennějším patří jižně exponovaně louky se suchými, teplými ploškami zejména v okolí opuštěného lomu a fragmenty lipových bučin na sutích na severozápadním a severním úbočí. Na loukách prosperují překvapivě početné populace 14 druhů čmeláků a pačmeláků. Někteří z nich jsou velmi vzácní, např. Bombus humilis, B. soroensis soroensis, B. ruderarius a teplomilní Psithyrus rupestris, P. vestalis a P. barbutellus. Na prohřátých svazích žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). V území byli pozorování čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (A. nisus), včelojed lesní (Pernis apivorus), holub doupňák (Columba oenas), sýček obecný (Athéne noctua) aj. Zřídka se objevuje dudek chocholatý (Upupa epops).

Management

Podle leteckých snímků ze 30. let byla většina plochy Velkého Roudného využívána jako zemědělská půda, nejen jako louky, ale také jako orná půda (o čemž rovněž svědčí meze vzniklé na kamenicích). Po 2. světové válce byl na části severních svahů a na úpatí jihovýchodního svahu vybudován pastevní areál pro hovězí dobytek. Po roce 1991 pastva skončila a od roku 1996 byly některé plochy mulčovány. Louky pod vrcholem nebyly koseny vůbec. V té době se podél mezí rychle rozšířila lupina. V roce 1993 byly zahájeny pravidelné zásahy - především ruční kosení mezofilních luk v nejcennějších partiích. Mechanicky a chemicky je likvidována expandující lupina. Byly odstraněny keře rozrůstající se v lomu na jižním svahu a vrcholová partie u kapličky byla zbavena náletových dřevin. Vliv této péče na luční společenstva je sledován na trvalých monitorovacích plochách.
Lesní hospodářství podporuje přirozenou obnovu buku, lípy a dalších autochtonních listnáčů a jsou připraveny postupné přeměny smrčin.

Použitý zdroj

Weissmannová H a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Kontakty

Adresa:
Leskovec nad Moravicí 204
793 68 Dvorce
Mobil: +420 603 996 548
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
tel. 603 996 548

Poloha na mapě

Otevírací doba

Od 1.5. do 30.6.

So, Ne, svátky 9:00 - 17:00

v hlavní turistickou sezónu 
(od 1.7. do 31.8.)

Pondělí 9:00 18:00
Úterý 9:00 18:00
Středa 9:00 18:00
Čtvrtek 9:00 18:00
Pátek 9:00 18:00
Sobota 9:00 18:00
Neděle 9:00 18:00

 Od 1.9. do 30.9. 

So, Ne, svátky 9:00 - 17:00

Od 1.11. do 30.4.
zajišťuje informační servis 
Obecní úřad Leskovec nad Moravicí
tel.: 554 731 001,  554 725 462
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Moravskoslezský kraj - logo

Dnes
Za týden
Za měsíc
celkem
2582
13056
64376
2432355

Kalendář akcí

Počasí

Převážně jasno

17°C

Slezská Harta

Převážně jasno
Vlhkost: 61%
Vítr: JJV - 11.27 km/h

Online kamera

Přehrada Slezská Harta, se svými přírodními krásami, má díky společnému úsilí místních samospráv,
kraje a soukromých investorů ambice rozvinout se v turistickou oblast středoevropského významu.

 

Webová stránka Turistického informačního centra Slezská Harta | Spolufinancováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje.