Co zažít

na přehradě či v její blízkosti

vyberte zážitek vybrat zážitek

Kde se najíst

pro případ, že by vám začalo kručet v žaludku

baked pork meat with vegetables najít restauraci

Kde se ubytovat

aneb kam hlavu složit, když se ještě nechce domů

Portrait of family covered with duvet on bed najít ubytování

Razovské tufityJednoetážové stěnové lomy na levobřežním jižně exponovaném svahu nad údolní nádrží Slezská Harta, cca 400 m západně od jižního okraje obce Razová. K památce nevede značená turistická cesta, poblíž prochází cyklostezka kolem nádrže Slezská Harta.

 

katastrální území nadmořská výška výměra vyhlášeno
Razová 530-540 m 1,06 ha 1997

Chráněné území je vyhlášeno v části opuštěného lomu, který byl založen v tělese tzv. razovského pyroklastického komplexu. V moravskoslezské oblasti se jedná o zcela ojedinělý zbytek nejmladších vulkanosedimentárních hornin. Těžba v tomto místě probíhala již od středověku, což dokládá použití tufových stavebních prvků na historických budovách v širokém okolí. Hornina se zpracovávala na různé výrobky jako necky, žlaby, schody, mosty, veřeje, silniční a zahradní sloupy, mlýnské kameny, náhrobníky, podstavce, podezdívky. Byla užita při zpevnění kasemat olomoucké pevnosti, zdobí arkády bruntálského zámku i opatský kostel v Opavě, můžeme jej vidět u fary a kostela v Razové, ale i u některých domků.Razovské tufity

Geologie

Razovským pyroklastickým komplexem je nazýváno horninové těleso, sestávající ze dvou odloučených reliktů (cca 1,5 km od sebe) u Karlovy Pláně a Razové. Zatímco relikt u Karlovy Pláně je velmi malý, o rozloze jen několik tisíc m2, zaujímá relikt podkovovitého tvaru u Rázové plochu téměř 1000 x 700 m. Vrty zjištěná mocnost pyroklastik se pohybuje kolem 12 m.
Spíše než o pyroklastikách, tj. úlomkovitých vyvrženinách vulkanického materiálu, bychom měli hovořit o horninách vulkanosedimentárního původu. Převládají šedohnědé, místy rezavohnědé až téměř černé tufity, vložkové polohy tvoří tufitické slepence popř. slepence tufity čistě sedimentárního původu. U Karlovy pláně jsou hojnější tufy. Tufity (na rozdíl od tufů) obsahují kromě vulkanického také velký podíl sedimentárního materiálu - u Razové zhruba 10 až 50 %. Jednotlivé vrstvy se odlišují zejména velikostí částic. Ve vulkanické složce převládá sopečný písek a lapilli. Charakteristickými znaky vulkanoklastik je jemně pórovitá textura, hojnost čedičového skla a poměrně velké množství uzavřenin (xenolitů) kulmských hornin. Sedimentární podíl tvoří převážně úlomky kulmských hornin. Subhorizontálně uložené vrstvy mají odlišnou odolnost vůči zvětrávání a erozi. V centrální části lomu, kde byly kvádry vyřezávány přímo ze stěn, se původně hladké kolmé stěny změnily ve stupňovitý povrch se skalními římsami.
Vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa je spjat se sopečnou aktivitou Velkého Roudného. Akumulace se skládá jak ze sopečných vyvrženin, napadaných přímo do vodního prostředí (subakvatické tufy), tak z materiálu spláchnutého spolu s eluviálním pokryvem kulmských hornin. Určitou roli při sedimentaci hrály také místní sesuvy sypkých materiálů, vyvolané otřesy při erupcích. Tak je vykládán mj. vznik "balvanité facie", v níž převládají velké suťové balvany kulmských hornin, zejména drob hornobenešovského souvrství. Z litologických znaků lze usuzovat, že k ukládání sedimentů docházelo v dynamicky stabilnějším vodním prostředí. Erupcí Velkého Roudného a výlevem lávového proudu Chřibského lesa došlo k vyplnění staropleistocénního koryta Moravice v délce několika km. Následkem bylo vzdutí hladiny řeky a vytvoření jezera. Podle radiometricky datovaného vzorku čediče z proudu Chřibského lesa klademe vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa do období spodního pleistocénu, stáří zhruba 1,4 miliónu let.
Bazické horniny pokrývá kambizem eutrofní, na suťových polích ranjer suťový (kambický) až bazická varieta litozemě.

Razovské tufityRazovské tufity - detailRazovské tufity

Květena

V lomu a jeho těsném okolí se uchytil především modřín opadavý (Larix decidua) a autochtonní listnáče. Většina plochy mělkého lomu je dnes zarostlá travinnými společenstvy. Podobně jako na Uhlířském vrchu zde vznikly těžbou a obnažením pyroklastik výhřevné bazické biotopy, na kterých najdeme teplomilné druhy rostlin, které nikde v okolí nerostou. Většina teplomilnějších druhů je soustředěna na vystupujících lavicích tufitů a na obnažených místech. Zdejší populace rmenu barvířského (Cota tinctoria) je mnohem bohatší než na Velkém Roudném, početná je také populace hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Daleko mimo svůj areál tady rostou kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica).

Management

Pro zachování obnažených výchozů tufitů a pro stabilizaci populací subtermofilních druhů jsou postupně redukovány náletové dřeviny a selektivně koseny některé plochy.

Použité zdroje

Weissmannová H a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

 

Informační centrum

Leskovec nad Moravicí 204
793 68 Dvorce
Mobil: +420 603 996 548
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Poloha na mapě

Od 1.11. do 30.4.
zajišťuje informační servis 
Obecní úřad Leskovec nad Moravicí
tel.: 554 731 001,  554 725 462
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Otevírací doba

Od 1.5. do 30.6.
So, Ne, svátky  9:00   17:00
 v hlavní turistickou sezónu (od 1.7. do 31.8.)
 Pondělí až neděle 9:00  18:00 
Od 1.9. do 30.9.
So, Ne, svátky  9:00   17:00

Mikroregion Slezská Harta

Sídlo:
Leskovec nad Moravicí 204, 793 68 Dvorce

IČ:  71193821

Zastoupený:
Ing. Libor Unverdorben

e-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Naši partneři